Mediace

K mediaci jsem se dostal skrze své právní vzdělání a následný mediační výcvik. Právě během mediačního kurzu mě velmi oslovila jedna důležitá zkušenost, která zásadně ovlivnila můj pohled na konflikty a jejich řešení.

Právnička, která kurz vedla, tehdy poznamenala, že pokud jsou při vyjednávání přítomny silné emoce, předává případ psycholožce. Zároveň zaznělo i doplňující sdělení ze strany psycholožky, že intenzita konfliktu často nesouvisí ani tak s jeho konkrétním obsahem, ale spíše s tím, jaký vnitřní pocit ohrožení spor v lidech nevědomě aktivuje.

Když konflikt není jen o tématu

Mnoho sporů se na povrchu tváří jako racionální neshoda – o peníze, hranice, pravidla, odpovědnost či rozhodnutí. V hloubce však mohou aktivovat velmi staré a tělesně uložené zkušenosti, například pocity existenčního ohrožení, bezmoci, ztráty kontroly nebo opuštění. Tyto reakce často "nasedají" na traumatické vzorce z minulosti, aniž bychom si toho byli vědomi.

V takových chvílích se může dostavit stav, kdy:

• rozum jde stranou,

• emoce jsou zahlcující,

• tělo přechází do obranných reakcí (útok, únik, ztuhnutí),

• a schopnost skutečného dialogu se výrazně zúží.

Mediace a instinktivní rovina

Proto považuji za velmi důležité, aby mediace nepracovala pouze na rozumové a argumentační úrovni, ale aby brala v potaz i instinktivní a tělesnou rovinu, která bývá v konfliktu silně aktivovaná.

Když je nervový systém ve stavu ohrožení, není možné dosáhnout skutečné shody – nikoli proto, že by lidé nechtěli, ale proto, že jejich systém není v danou chvíli schopen spolupráce.
Cílem mediace v mém pojetí je proto nejprve přivést tuto rovinu do regulovanějšího stavu, ve kterém se znovu otevírá prostor pro:

• naslouchání,

• porozumění,

• hledání společného řešení.

Prostor pro regulaci a dohodu

Jakmile se podaří snížit míru vnitřního ohrožení a tělo i emoce se alespoň částečně zklidní, výrazně se zvyšuje možnost dohody. Lidé jsou schopni:

• lépe formulovat své potřeby,

• vnímat perspektivu druhého,

• hledat řešení, která nejsou založená na vítězství jedné strany, ale na vzájemné udržitelnosti.

V tomto smyslu vnímám mediaci jako most mezi rozumem a emocemi, mezi konfliktem a možností smíru.

Můj přístup k mediaci

Ve své práci propojuji mediační dovednosti s porozuměním emocím, tělu a nervovému systému. Mediaci vnímám jako proces, který:

• respektuje lidskou zranitelnost,

• vytváří bezpečný prostor i pro silné emoce,

• podporuje regulaci namísto potlačování,

• a vede k dohodám, které dávají smysl i v delším horizontu.

Nejde mi jen o vyřešení sporu, ale o to, aby lidé odcházeli s pocitem většího klidu, jasnosti a možnosti jít dál.